Očkování proti klíšťové encefalitidě

Toto onemocnění je způsobené virem evropské klíšťové encefalitidy, řadícím se mezi tzv. flaviviry. V přírodním ohnisku nákazy koluje mezi drobnými obratlovci, např. hraboši, rejsky, krtky a ježky a je přenášen různými vývojovými stádii klíštěte druhu Ixodes Ricinus.

Člověk se nakazí nejčastěji po přisátí infikovaného klíštěte v ohnisku nákazy. Klíšťata si libují na okrajích listnatých a smíšených lesů s křovinatým nebo travnatým podrostem.
Byla však zaznamenána i nákaza kozím mlékem, kdy klíšťata nakazí dobytek pasoucí se v ohnisku nákazy.

Období aktivity klíšťat u nás trvá od pozdního jara do začátku podzimu a podporuje ho zvýšená vlhkost vzduchu. Nebezpečné může být i pití nesvařeného kozího mléka.

V České republice je nejvíce případů nákazou klíšťové encefalitidy zaznamenáno v oblastech jižních a středních Čech, jižní a severní Moravy.

Onemocnění probíhá u člověka nejčastěji dvoufázově.

Inkubační doba - bezpříznakové období bývá nejčastěji 7 - 14 dní, vyjímečně měsíc i déle.

První fáze připomíná chřipku, projevuje se bolestmi hlavy, únavou, horečkou, nevolností, bolestí svalů a kloubů. U některých nemocných dojde po první fázi k uzdravení.
Po několikadenním zlepšení - nejčastěji 7 až 14 dní - se však u většiny nemocných stav zhoršuje a nastává druhá fáze.

Ta je charakteristická příznaky z postižení meningů - mozkových obalů i mozku. Nemocný trpí světloplachostí, nevolností a zvracením.
Příznakem postižení nervového systému je také ztuhnutí svalů na šíji, nervové obrny, závratě, svalový třes, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento stav trvá 2 až 3 týdny.

Poté dochází ke zlepšování stavu.

Po onemocnění zůstávají až u čtvrtiny nemocných neurologické následky. Zejména obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese.
K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech.

Očkování